
Akorát jsou to tři měsíce co jsme doma čtyři. Po těch třech měsících už máme nějaký rozumný režim, ale má to samozřejmě svoje pro a proti. Je to výzva, zábava, sranda a občas dost peklo. Ale o tom to rodičovství je.

Upřímně něž se Kuba narodil, tak jsem si nedokázal představit, že budeme najednou čtyři. Jak to celé bude fungovat? Jak na sebe kluci budou reagovat? Jak to zvládneme my? Vezmu to hezky popořadě. 

![2023-04-05-tri-mesice-ve-ctyrech{caption: Zdroj: H&T Archiv}](/posts/2023-04-05-tri-mesice-ve-ctyrech.jpeg)

Funguje to vlastně stejně jako když byl Vojta malý, jen se nám kolem nohou motá tříleťák, což je někdy v pohodě a někdy složité. Už to není tak, že věnujeme pozornost jen tomu malému rozkošnému miminku, ale musíme dělit síly a pozornost ještě k tomu staršímu frajerovi. Navíc Vojta je teď ve věku kdy chce všechno rozhodovat a být pánem situace. Občas nic lehkého, ale přes vysvětlování a domlouvání se to snažíme zvládat (ne nejde to vždycky a občas křičíme).

Kluci na sebe reagují dobře. Nebo spíš Vojta na Kubu dává docela pozor a občas když chce tak i pomůže. Nevyžadujeme to po něm, ale když se chce přidat, tak mu dáme tu možnost. Samozřejmě jen do momentu než ho chce mlátit pejskem. Kuba na Vojtu reaguje taky super. Hledá ho očima, směje se něj. Víc zatím logicky nezvládá.

My to zvládáme zatím trochu chaoticky. Týdny nám utíkají pod rukami jak voda a se všemi těmi aktivitami co chceme zvládat je to teda slušnej fofr. Čas na sebe máme tak možná večer když kluci usnou, ale to se časem poddá. Dvě děti jsou zápřah, radost a chce to trpělivost (hodně trpělivosti). Řekl bych, že jsem si na to ale zvykli. Přizpůsobili se a začínáme fungovat vlastně celkem normálně.

Jsem zvědavý co na nás čeká v těch následujících měsících.

Tři měsíce ve čtyřech


Kdo mě zná tak ví, že jsem velký fanoušek produktů Apple. Přeci jen mě historicky jeden produkt hodně zklamal a donutil mě přejít ke konkurenci. Řeč je o Apple Watch.

Asi 4 roky na zpět jsem si pořídil Apple Watch Series 3 - Nike. Na první pohled se to tvářilo jako skvělá a vlastně do jisté míry jasná volba. Přeci jen už tou dobou jsem měl většinu věci od Apple a tak jsem neváhal a chtěl pokračovat. A tady začala moje frustrace. V té době jsem častěji chodil cvičit i běhat a chtěl jsem se více soustředit i na spánek. Bohužel výdrž hodinek byla naprosto katastrofální. Zhruba 8 hodin stačilo sotva na den a když jsem šel cvičit, tak bylo po nich už po obědě. Navíc jsem si v té době docela ujížděl na notifikacích a v tom mi Watchky moc nepomáhaly. 

Přišlo rozhodnutí se hodinek zbavit a koupit si nějaké „víc sportovní“. Rozhodnutí padlo na Suunto 9. Super hodinky, které měly přesně ten sportovní feeling, který jsem hledal. Hodně mě bavila i výdrž baterky, která dosahovala i 10 dnů bez větších aktivit. S nimi to bylo okolo 5 dní. Aktivity měřily parádně. Spánek trochu hůř, ale s čím jsem se asi nesmířil byla aplikace a možnost propojení s apple aplikacemi jako je zdraví a další. Nicméně mě to asi neštvalo dost na to abych to v průběhu dalších 3 let řešil.

![IMG_1369{caption: Zdroj: H&T Archiv}](/posts/2023-03-20-apple-watch-druhy-pokus/IMG_1369.jpeg)

Nahnuté to pro ně začalo být loni, když mi prasknul řemínek a já je postupně začal víc a víc odkládat. Najednou se stalo, že jsem ani nevěděl kde hodinky jsou a neměl chuť si je vzít. Ano bylo to způsobené i tím, že jsme rekonstruovali a já nemohl tak často sportovat. Navíc když jsem si je po nějaké době vzal, měl jsem pocit, jako kdybych si vzal na ruku cihlu.

No a tím se vracíme velkým obloukem zase zpět k Apple. Nebudu to protahovat. Před pár dny jsem z druhé ruky pořídil Apple Watch Series 8 - Cellular. Konečně jsem u hodinek našel to co mi dlouho chybělo. A víte co to je? To že s nimi můžu nechat telefon doma a přesto poslouchat hudbu, telefonovat, kdyby se něco stalo a měřit vše jak chci já. Nabíjím je večer když sedíme u televize. Jsou totiž za hodinu a půl nabité na 100% a vydrží pohodlně celý den s rezervou. Začal jsem měřit i spánek a to mě baví moc. I když teď s dvěma dětmi je ten spánek zajímavý, ale o tom někdy příště.

![2023-03-20-apple-watch-druhy-pokus{caption: Zdroj: H&T Archiv}](/posts/2023-03-20-apple-watch-druhy-pokus.jpeg)

Uvidíme jak mě budou bavit dlouhodobě, ale zatím jsem nadšený!

Apple Watch druhý pokus


Je to tak, konečně jsem se dočkali. Trvalo to vážně dlouho a už jsme snad ani nedoufali, ale je to tu. Určitě si pamatujete na čekání na nějakou věc a tu nervozitu předtím. Hanča ani já nemáme nijak zvlášť dobře vyvinutý smysl pro prostorové vidění nebo představivost. A tak si asi dobře dokážete představit jak jsme byli nervózní z něčeho co jsme si před bezmála rokem vymysleli na papíře a teď se to mělo zhmotnit.

![IMG_7884{caption: Zdroj: H&T Archiv}](/posts/2023-03-05-mame-novou-kuchyn/IMG_7884.jpeg)

Peripetie s dodáním kuchyně byly velké a zdlouhavé. Původně jsme totiž celou kuchyň měli mít už v listopadu. To se nepovedlo kvůli nějakým potížím a už to dokonce vypadalo, že i vánoce budeme muset dát bez kuchyně, protože truhlář neměl všechny komponenty. Někdo mu je prostě vyprodal. Paráda! Každopádně jsme se dohodli, že těsně před svátky nám namontuje alespoň to co má, abychom mohli nějak zvládnou vánoce. Takže nám tak trochu chybělo pár šuplíků, polic, měli jsme špatnou skříňku na troubu a tak vůbec. Ale to nevadilo, měli jsme kde vařit a trošku fungovat. 

![2023-03-05-mame-novou-kuchyn{caption: Zdroj: H&T Archiv}](/posts/2023-03-05-mame-novou-kuchyn.jpeg)

Dokončení kuchyně mělo přijít v lednu. Na začátku února. Na konci února. Až jsem se konečně dočkali na začátku března. A víte co? Stálo to za to čekání, i když jsme si v průběhu několikrát říkali, že nestojí! Truhlář je fajn člověk a život mu ti’d zrovna nepřeje. Každopádně práci odvedl úžasnou a my se teď můžeme kochat tím co byl jen sen, tužka a papír. Navíc tohle celé je zásluha Hanči, která si to vymyslela, konzultovala, našla truhláře a já jsem mohl „jen“ říkat co mi přijde fajn a kde bych něco změnil (úžasná role).

![IMG_1610{caption: Zdroj: H&T Archiv}](/posts/2023-03-05-mame-novou-kuchyn/IMG_1610.jpeg)

Tak co na ní říkáte? Líbí? Nám ano a věříme, že v ní s našima klukama uděláme tolik skvělého jídla a zážitků, že to nebudeme umět spočítat.

Máme novou kuchyň


Vojta začal od února chodit na cvičení do sokola. Dlouho jsme zvažovali, jestli nebudeme jezdit do mého mateřského sokola v Dejvicích, ale nakonec jsme se shodli, že vzhledem k úspoře času budeme chodit tady u nás i když tu nikoho „neznáme“. Ty uvozovky jsou tu správně, protože jak se brzy ukáže, není to tak docela pravda.

Ale hezky zpět na začátek. Proč jsme se vůbec rozhodli dát Vojtu na další cvičení. Klasicky už slyšíme věty typu: „A nemá toho moc?“, „Je pořád malej“ a další klasické věty, které si hodně lidí neodpustí. Vojta je mega aktivní dítě, ne hyperaktivní, ale aktivní. Potřebujeme ho trošku vybít, dát mu prostor se organizovaně hýbat. Navíc ho záměrně vystavujeme konfrontaci s dalšími dětmi, což mu zatím dělá asi největší problém. 

![2023-02-23-hanca-a-jeji-novy-mac{caption: Zdroj: Sokol Hostivař (https://www.sokolhostivar.cz/sport-deti-dospeli/pro-deti/)}](/posts/2023-03-02-vojta-chodi-do-sokola.jpeg)

Naše první hodina byla provázená složitým odchodem, Vojta už byl trochu unavený a tak jsme měli co dělat abychom ho přemluvili. Nicméně nakonec svolil a vyrazili jsme. Převlékání znovu s pláčem, tady musím říct, že jsem byl nalomený, že to vzdáme. Nakonec jsem se dohodli, že se půjdeme podívat a pokud se mu to nebude líbit, tak jdeme domu. Naštěstí hned jak jsem vešli do tělocvičny, tak uviděl všechny prolézačky a pomůcky na cvičení a byl chycený. První půl hodinka úplně super, zjistil jsem že s cvičitelkou se znám z kurzů od sokola, takže jsem prohodili pár slov. Pak ale přišla ta složitější část. Organizované cvičení. Tady jsem musel hodně pomáhat a zasahovat i tam, kde měl Vojta dělat věci sám, ale zvládli jsme to a Vojta dostal za odměnu na konci razítko na ruku jako všechny děti. Všechno vypadalo super. Ale pak dopadla únava! Razítko chtěl z ruky sundat a hned jít spinkat. Tak tak jsme se dopravili domu k naší klasické rutině a šel spát.

Druhé cvičení o poznání lepší začátek. Odchod i nástup na cvičení úplně sám. První půl hodinku lítal po tělocvičně a chtěl všechno zkoušet. Druhá část začala bledě. Měli přeběhnout tělocvičnu tam a zpět. Udělal jsem chybu, že jsem nešel s ním, ale vypadal tak sebevědomý, že to dá sám. A od té doby se nám to sypalo jako domeček z karet. Přišel pláč, vztekání a chuď odejít. Zvládli jsme ještě balanční desetiminutovku, ale pak se vrátil pláč. Nechtěl jsem ho už víc trápit a tak jsme se pět minut před koncem dohodli, že půjdeme dřív domů.

No a proč to celé píšu? Protože v pondělí jdeme znovu a já se chci poučit z mých chyb a dát tomu další šanci. A věřím, že Vojta tu šanci chytne a zkusí to se mnou znovu a znovu. Až se z toho stane standard, který ho bude bavit stejně jako baví sport s ostatními nás. A když ne, tak nevadí, najdeme něco jiného co ho chytí a nepustí!

Vojta chodí do sokola


Kdo nás znáte, tak víte jaký jsme magoři v rozhodování. Prostě jeden den se chystáš na Moravu a druhý den letíš na Rhodos. Stejně tak to máme i s věcmi, které potřebujeme. Občas prostě přijde chvíle a příležitost kdy můžeš něco koupit a tak to prostě uděláš.

![2023-02-23-hanca-a-jeji-novy-mac{caption: Zdroj: H&T archiv}](/posts/2023-02-23-hanca-a-jeji-novy-mac.jpeg)

Trochu kontextu, Hana už 6 let má MacBook Air a už fakt dlouho mluvíme o tom, že by se měl vyměnit. Nicméně zatím to nikdy moc nehořelo a nebyl pořádný důvod. Nicméně před pár dny otevřel IWant v Praze premium pobočku a dal super slevy na produkty. Jednoho večera jsem přišel, že bych si možná vyměnil hodinky, že na ně mají super slevu. Chvíli to probíráme a v tom Hanča vypálí otázku: „A kolik mají slevu na Mac“. Chvíli nehnutě sedím a pak říkám proč Mac, říkám jí že bych vyměnil hodinky. No a tak o den později v neděli stojím ve frontě před tou prodejnou a čekám na to abych koupil nového Aira. Jako sleva 25% je pecka a tak jsem neváhal ani minutu.

Vždycky si v tyto momenty říkám jak se to sakra stalo, že jsme chtěli udělat jednoznačné „A“ a vznikne z toho naprosto odlišné „B“. Pak se ale vždycky zastavím a uvědomím si, že to je to co mě na tom životě a soužití s Háňou baví vlastně nejvíc. To že se na těhle otočkách a změnách shodneme a co víc, ještě se v nich dokonce podporujeme. No tak jsem zvědav jaké „B“ k nám zase přijde příště.

Hanča a její nový Mac


Je to tak, už celých 6 týdnů jsme čtyři. Asi si říkáte proč zrovna teď po šesti týdnech o tom píšu a proč to tak přesně vím. Šestinedělí je takové magické období, kdy jste upoutaní k jednomu místu a neustále se strachujete, jestli ten Váš nový přírůstek dělá „správně“ vše co má. Ani jeden moc neřešíme tabulky ani kdejaký pupínek, tím spíš, že už je to druhý kluk a přeci víme, co a jak dělat. Víte co? Nevíme! Pořád se stejně strachujeme, máme obavy a i když některé věci už jsou víc přirozené, není to pro nás ani tentokrát samozřejmost.

![2023-02-21-uz-jsme-ctyri{caption: Zdroj: H&T archiv}](/posts/2023-02-21-uz-jsme-ctyri.jpeg)

Každý se pořád ptá na Kubu a my jim říkáme, že Vojta to zvládá super. A opravdu, je to frajer. Neskutečně teď dospěl, zvětšil se, je to prostě velkej brácha. Jasně nebudeme si nic nalhávat, je to s ním občas složité a musíme domlouvat a krotit nějaké emoce, ale ve výsledku je to zatím skvělej brácha a Kubu bere. To vnímám jako naše první velké vítězství. 

S Vojtou teď zažívám skvělé období, jsme na sebe úžasně napojení. Chodíme spolu plavat, cvičit, na kolo a hodně si hrajeme. Myslím, že jsem teď pro něj trochu středobodem v těch všech změnách. Je to současně obrovská zodpovědnost, ale hrozně mě to baví. Už je to skvělej parťák s kterým je spousta legrace. Naopak na Hanče vidím jak moc si užívá to druhé mateřství, jak každým kouskem absorbuje toho malého tvorečka. Asi je to tím, že další přírůstek už neplánujeme. Je to úžasný pohled a každému kdo o něj stojí bych ho přál. 

Už jsme čtyři